probiotika

Probiotika a prebiotika: pro lepší trávení

Probiotika a prebiotika – dva pojmy, které bývají zaměňovány a jejichž význam bývá často zdůrazňován, ale málokdy vysvětlen. Přitom jejich role při trávení psů je i u psů velmi důležitá.

Bývají obsažena v kompletních granulových krmných směsích pro psy i v krmivech doplňkových a mají podobný účel použití, napomáhají hladkému průběhu trávení. Přestože jde o látky zcela jiné podstaty i účinku v zažívacím ústrojí psa. Rozdíl jednoho písmene v jejich názvech je zdánlivě nepatný, ale zásadní.

Probiotika a jejich význam

Probiotika jsou obecně známa lépe. Přípravky k nim náležející obsahují vždy jako účinnou složku určité množství kulturních bakterií kmene, který nemutuje (jeho genetická výbava nepodléhá náhlým změnám vlivem podmínek prostředí, a proto se nikdy nemůže zvrhnout v patogena). Princip účinku je prostý. Bakterie se rychle množí a obsadí střevní sliznici niku skýtající vhodné životní podmínky. Zamezí tím přemnožení případných patogenních mikroorganismů včetně mutujících, v zažívacím traktu psa běžně vegetujících (do jeho střevní mikroflóry náležících) druhů, které za určité situace mohou přerůstat a být příčinou zažívacích obtíží a jimi podmíněného střevního dyskomfortu projevujícího se hlasitým kručením v břiše (borborygmy), flatulencí (plynatostí), v krajním případě průjmem a jinými potížemi.

Vhodná až nezbytná jsou probiotika vždy po terapii antibiotiky (zejména trvala-li déle či byly k ní použity velmi účinné přípravky), které kromě patogenů tlumí v rámci svého spektra účinnosti i přirozenou mikrobiální osádku střeva, případně i jinými léčivy s podobnými nežádoucími účinky. Na trhu je k dispozici množství krmiv a přípravků s probiotickým působením, z nichž je možné podle aktuálních okolností (zejména stavu pacienta) zvolit s ohledem na složení ten nejvhodnější. Složku, která by v účinném probiotika pro psy nikdy neměla chybět, je bakterie druhu Enteroccus faecium, která spolupomáhá nastolit poměr vyhovující fyziologické mikrobiální výbavě trávicího traktu šelmy.

Prebiotika (nejen) na plynatost

M0ně známá bývají mezi veřejností prebiotika. Jejich účinnou složkou nejsou kulturní kmeny bakterií, ale obtížně stravitelně až nestravitelné oligosacharidy (glycidy, jejichž molekulu tvoří menší počet jednoduchých cukrů, např. glukózy nebo fruktózy), které jsou ve stravě psa substrátem pro bakterie, jež je zkvašují. Musí ovšem jít o oligosacharidy nezpůsobující nadýmání (flatulaci, plynatot). Takové by totiž byly paradoxně příčinou trávicích problémů, jako např. ty, které jsou obsaženy v luštěninách (hrachu, čočce, fazolích) a sóji, potravních zdrojích pro psa při délce jeho trávicího traktu, enzymatické a mikrobiální výbavě prakticky nestravitelných. Za ideální prebiotikum pro psy je považován oligosacharid inulin (mylně někdy uváděn jako polysacharid). Sestává ze 2 až 65 molekul fruktózy (ovocné cukry) a několika molekul glukózy (hroznového cukru). Je hojně zastoupen především v kořenu čekanky obecné (Cichorium intybus), v hlízách topinamburů (Helianthus tuberosus), v česneku, pórku a cibuli (nutno ovšem pamatovat, že tři posledně jmenované zdroje smějí být v doma připravené potravě psa zastoupeny pouze v přísně limitovaném množství, jinak mohou působit až toxicky- být příčinou otravy). V potravinářském i krmivářském průmyslu se používají také syntetické (chemicky vyrobené) deriváty (odvozeniny) inulinu, probiotické oligosacharidy, a to oligomerací sacharózy (řepného cukru) nebo laktózy (mléčného cukru) či chemickou úpravou škrobu. Účinek je podobný jako u inulinu, původ ovšem odlišný. Syslem aplikace přírodních a syntetických prebiotik je vždy usnadnění trávení, resp. prevence jeho poruch projevujících se nadměrnou plynatostí, borborygmy (hlasitým kručením), občasným průjmem atd.

Sacharidy ve výživě psů.

Na rozdíl od proteinů (bílkovin) a tuků (lipidů) se obsah sacharidů (glycidů), třetí ze základních živin, u krmiv pro psy většinou neudává. Vychází se ze staršího, dnes již překonaného názoru, že pro psy jako šelmy nemají z hlediska výživy valný význam. Bez ohledu na to, že i pro ně jsou jednoduché cukry (monosacharidy, zejména glukóza) rychle využitelným zdrojem energie, i cukry složitější chemické struktury především (oligosacharidy a polysacharidy), třeba nestravitelné, plní jejich zažívacím traktu důležité funkce. Z oligosacharidů to jsou kromě inulinu mannanoligosacharidy (MOS) získávané z buněčných blan kvasinek druhu Saccharomyces cerevisiae. Zdrojem polysacharidů (škrobu) bývají především brambory a tzv. sladké brambory (bataty), obojí povazované v poslední době výživáři při patřičné technologii přípravy za lehce stravitelný a dobře využitelný zdroj energie ro vašeho psa. Obsah oligosacharidů a polysacharidů je pan na obalu krmiva deklarován v procentech jako NFE (Nitrogen-free Extract, tj. dusík- prvek typický pro bílkoviny- neobsahující podíl živin).

Text Ivan Stuchlý