Category Archives: Články

shutterstock_544054336

ČSÚ: Češi za péči o domácí mazlíčky utratí dvě miliardy Kč ročně

Praha – Češi za péči o domácí mazlíčky utratí dvě miliardy korun ročně. Do výdajů jsou zahrnuty všechny služby, tedy veterinární péče, ale třeba i psí kosmetické salony nebo psí hotely. Při započtení nákladů na pořízení zvířete, krmiva a dalších potřeb pro chov částka činí 12,6 miliardy korun ročně. Vyplývá to z údajů, které Český statistický úřad zveřejnil v časopise Statistika&My.

Pro srovnání statistici uvádějí, že dvě miliardy korun ročně vynaloží české domácnosti třeba za papírenské zboží, psací a kreslicí potřeby, anebo za jízdní kola. Útraty 12,6 miliardy korun jsou pak srovnatelné s výdaji na pojištění související s dopravou nebo útratám za knihy, noviny a papírenské zboží.

Domácnosti utrácejí za domácí zvířata čím dál více peněz. Mezi lety 2009 a 2015 se zvýšily výdaje na veterinární a ostatní služby o čtvrtinu. Nejvyšší objem peněz vydávají na zvířecí miláčky domácnosti bez dětí, kam patří například senioři. V bezdětných domácnostech jsou výdaje přibližně o 73 procent vyšší proti domácnostem s dětmi.

Z údajů ČSÚ vyplývá, že předloni mělo psa 28 procent a kočku 19 procent domácností. Češi se tak v Evropě řadí k chovatelské špičce.

Komora veterinárních lékařů předpokládá, že do pěti až deseti let lze očekávat kritický nedostatek zvěrolékařů. Statistici zjistili, že se počet veterinářů v jednotlivých krajích republiky předloni pohyboval v přepočtu na 10.000 obyvatel od dvou po pět. Největší obslužností, co se týče zdraví domácích zvířat, se pyšní kraj Vysočina s 5,1 veterináře na 10.000 obyvatel. Na opačné straně žebříčku je Karlovarský kraj s 1,9 veterináře na 10.000 obyvatel.

Do veterinární činnosti spadá kromě zdravotní péče o užitková zvířata a zvířata v zájmovém chovu také činnost sanitek pro nemocná zvířata a laboratorní testování vzorků zvířat. V roce 2015 činily celkové tržby podniků a podnikatelů, jejichž hlavní činností bylo poskytování veterinárních služeb, přibližně čtyři miliardy korun.

Zdroj: ceskenoviny.cz

shutterstock_457350517

Jak s nimi zatočit? Tlumení klíšťat a blech

Prevence zaklíštění i zablešení musí být systematická. Používají se k ní ektoparazitika, léčiva proti vnějším cizopasníkům. Mají obvykle formu pipet a obojků. Jejich účinnými složkami jsou chemické sloučeniny, anebo látky přírodní. Před aplikací přípravků obsahujících chemické insekticidy je třeba uvážit jejich bezpečnost s přihlédnutím k plemenné příslušnosti, věku a zdravotnímu stavu psa, k možnému vlivu na člověka,děti a životní prostředí. Je nutno se řídit doporučeními výrobců k jejich použití. Principiálně jinak, fyzikálně, působí biologické přípravky, jejichž účinnou složkou jsou přírodní éterické oleje. Jejich předností je, že nejsou toxické, nevzniká na ně rezistence a nemají žádný negativní vliv ani na člověka, ani na životní prostředí.

Chemické prostředky obsahují sloučeniny ze skupiny biocidů, insekticidy, například permetrin, amitraz, fipronil aj. Pro ektoparazity jsou toxické a hubí je spolehlivě, problém však je, že ti se na ně stávají po určité době rezistentními. Organofosfáty a karbamáty jsou chemickou strukturou podobné enzymu acetylcholinesteráze (AChE), který se zúčastňuje přenosu vzruchů na nervových spojích. Rychle se vážou na jejích vazební místa, čímž přenos vzruchu znemožní. V porovnání s karbamáty (karbaryl, propoxur), se organofosfáty k těmto vazebným místům váží trvale, irreverzibilně. Pyretroidy jsou synteticky vyrobené analogy pyretrinů. To jsou přírodní látky z květů řimbaby stračkolisté s výrazným insekticidním účinkem. Pro savce a ptáky jsou pyretroidy jen málo toxické, velmi jedovaté jsou však pro ryby. K pyretroidům patří permetrin, cypermetrin a tetrametrin. Po zevní aplikaci se pomalu uvolňují do krevního oběhu a jako lipofilní substance se kumulují v tkáních bohatých tukem, v nervové tkáni a přestupují do mléka. Výsledkem jejich působení na senzorická nervová zakončení je parestezie. Používají se i další látky, například amitraz, ivermektin, selamektin, imidakloprid, fipronyl. Účinnou složkou írodních prostředků jsou nejedovaté přírodní látky rostlinného původu, éterické oleje například eukalyptový, citronelový, vanilkový, levandulový, kokosový. Ty hubí cizopasníky fyzikálně. Jejich největší výhodou je, že jsou pro psa a ostatní savce včetně člověka absolutně nejedovaté a nekontaminují životní prostředí. Cizopasníky odpuzují éterické oleje svojí vůní a nedají-li se, usmrtí je vysušením, totální dehydratací. Jejich molekuly odpařující se z povrchu těla psa pronikají vzdušnicemi nebo celým povrchem těla do organismů hmyzu i roztočů, a protože mají silnou afinitu k vodě, vážou na sebe její molekuly a vysušují je zevnitř. Jde to tím snáz, že v těle těchto živočichů jsou zásoby vody minimální, a jak její hladina klesne pod určitou mez, k čemuž dochází relativně velice rychle, ustávají základní fyziologické pochody a parazité hynou. Na takový fyzikální způsob tlumení zevních cizopasníků nevzniká nikdy rezistence. Psům tyto látky absolutně neškodí, nevadí jim ani jejich někdy dost pronikavá vůně. Nemají negativní vliv na člověka a nikterak nekontaminují životní prostředí. Pokud se hladová klíšťata přece jen přichytí v prostředí pro ně životu nebezpečném, uhynou stejně jako další vnější parazité (blechy, vši, všenky atd. či roztoči) v závislosti na své velikosti a dalších okolnostech, zejména délce doby, která uplynula od poslední aplikace přípravku, nejpozději za 6 až 8 hodin, tj. dostatečně včas na to, aby se do těla psa nedostalo při příjmu krve parazitem takové množství původců choroby, které by dokázalo vyvolat onemocnění. Vysušení cizopasníci se navíc z těla psa dají lehce odstranit.

Text: Ivan Stuchlý, časopis Svět psů, 4.2016

shutterstock_255040486

Tady pes a támhle pes, aby nemoc nepřines! Jak na odčervení psa.

shutterstock_255040486

My Češi jsme milovníci zvířat. Celosvětově vynikáme v množství doma vlastněných koček a psů. Podle studií z roku 2012 máme doma celkem téměř dva miliony psů a milion koček. Většina chovatelů příliš neřeší, čím vším je může jejich miláček nakazit, ačkoliv riziko přenosu zde stále je a s narůstajícím počtem psů a koček chovaných doma riziko stále stoupá. Čeho bychom se vlastně měli bát?

 

Péče o psy za časů našich babiček

V dřívějších dobách – a není tomu tak dávno – byl standardně chov psů realizován na řetězu u boudy s minimální veterinární péčí. Se zákonem o povinném očkování proti vzteklině lidé z vesnic alespoň jednou ročně se svým psem vydali kamsi k veterináři. Děti přitom odjakživa se psy kolikrát i svačili stylem „jedno sousto já a jedno pes,“ a jak praví stařešinové, nikomu se nikdy nic nestalo. Podobný prototyp chování psa je realizován na vesnicích dodnes. A není tomu vlastně co vytknout. Je to každého svobodná volba, jak bude o svého psa pečovat. Neuškodí ale ucelený přehled o tom, čemu všemu vlastně čelíme. Aneb „to jsou blechy psí, ty na člověka nejdou!“

 

Když nás blechy štípou celou noc

Vnější paraziti jsou drobným zrnkem písku ze všech možných rizik. Jak již mnozí chovatelé vědí, jsou blechy neobyčejně adaptabilní a přizpůsobivé, v každé zeměpisné oblasti na ně účinkuje jiná antiparazitická látka a přitom jsou schopny přenášet zárodky vnitřních parazitů a některé nemoci. Většina dnes známých nemocí (v současnosti asi 200 druhů) se přenáší krví na parazita a následným kousnutím člověka přechází na lidi nebo také slinami nakažených zvířat, dostanou – li se do krve (například záděrem). Přenášet se takto mohou lymská borelióza, klíšťová encefalitida, vzteklina. Z vnitřních parazitů jsou nejčastěji lidé postiženi škrkavkami, tasemnicí nebo měchovcem.

 

Kdy se bát a jak se bránit? Odčervení psa

Nejvíce ohroženými skupinami jsou samozřejmě děti, těhotné ženy a lidé s oslabenou imunitou. I proto se doporučuje psa alespoň jednou za půl roku odčervit, pokud přichází do styku s dětmi, doporučuje se odčervovat i častěji. Proti borelióze můžete svého psa očkovat, čímž snížíte riziko, že se nakazíte i vy. V neposlední řadě na vás váš pes může přenést i kožní plísně, tzv. dermatofytózy, které se ještě i dnes obtížně léčí. Jejich výskyt však můžete účinně omezit antiparazitními přípravky a pravidelným koupáním svého miláčka. S patřičnou péčí se není čeho bát!

 

 autor článku: Magdalena Hegerová

 

pesvoda

Kolik vody by měl pes denně vypít?

pesvoda

Stejně jako člověk musí mít určitý příjem tekutin, tak i psi musí mít správný příjem tekutin. Mějte na paměti, že pokud Váš pes pije hodně a nebo naopak málo, může to být naznačení nějaké nemoci. Pokud pes pije málo může to signalizovat parvovirózu, Leptospirosis nebo zánět slinivky břišní. Velký příjem tekutin může znamenat infekční onemocnění jako infekci močového měchýře a nebo cukrovku.

Optimální příjem tekutin

Kolik je optimální příjem tekutin? Jak moc a jak pozorně musíte vašeho psa kontrolovat závisí na několika faktorech:

  • Velikost: v průměru zdravý pes vypije asi 40 až 60 ml vody na 0,5kg tělesné hmotnosti denně.
  • Strava: zdravá strava je stejně důležitá jako voda a druh potravy kterou váš pes jí ovlivňuje jeho příjem tekutin. Psi, kteří jedí pouze suché jídlo (granule) budou potřebovat trochu více vody než ti, kteří jedí konzervované a nebo vařené jídlo.
  • Věk: štěňata potřebují asi 1 hrnku každé dvě hodiny a potřebují být kontrolováni jestli pijí.
  • Aktivita: pokud se psem cvičíte a nebo jdete na výlet, berte sebou láhev s vodou.
  • Počasí: v létě psi více funí a zrychlí se jim dech což způsobí zvýšený příjem tekutin.

Kontrola dehydratace a hydratace vašeho psa

Uchopte kus kůže za krkem vašeho psa. Natáhněte ji a pak ji pusťte. Dobře hydratovaná kůže se rychle vrátí zpět, zatímco kůže dehydrovaného psa se bude vracet pomalu. Také můžete zkontrolovat dásně. Mokrý, kluzký dásně jsou zdravé. Mdlý a lepkavý dásně naznačují dehydrataci.

Zabezpečení správné hydratace

Znát množství vody kolik by měl váš pes pít vám pomáhá určit, jestli je dehydratovaný a nebo hydratovaný. Existuje několik způsobů jak to zvládnout:

Dehydratovaný pes:

Přizpůsobení režimu: kdykoli se váš pes půjde napít, tak ho chvalte a dejte mu pamlsek.

Strategické umístění: dávejte vodu v blízkosti jeho pelíšku, jídla a všude tam kde se normálně pohybuje.

Udělejte vodu lákavější: můžete například hodně naředit kuřecí vývar.

 

Závěr:

Nezapomeňte dávat vašemu psovi pouze čistou vodu a několikrát ji během dne měnit. V zimních měsících kdy je venku chladno dávejte psům raději vlažnou vodu, předejdete tím onemocnění vašeho psa. I pes může dostat angínu.

 

Foto: Andrew E. Larsen

 

Zdroj: http://dogslife.cz/psi-clanky/kolik-vody-by-mel-pes-denne-vypit

pes lezici

Mají probiotika pozitivní vliv na zdraví psů a koček?

pes lezici

Z televize určitě všichni znáte reklamy, které Vás upozorňují na důležitost udržování zdravé střevní mikroflóry. K tomu slouží zejména potraviny, bohaté na probiotické bakterie. Název těchto potvůrek pochází z řečtiny a překlad už vám napoví více pro bio = pro život. Jednoduché, že?

Podle vědců je jedno o jakého savce se jedná. Probiotika pro jeho organismus mají vždy stejný význam – upravují rovnováhu střevní mikroflóry. Jinými slovy to znamená, že probitocké bakterie zabraňují různým jiným patogenním bakteriím v jejich pro organismus zkázonosné činnosti.

Stoprocentně to tedy platí pro psy a kočky. Na těchto dvou nejpopulárnějších domácích mazlíčcích totiž dlouhodobé studie probíhají především. A závěry jen potvrzují předchozí domněnky. Konzumace probiotik je prospěšná jak pro zdravá zvířata, tak pro zvířata s trávícími problémy či v rekonvalescenci. Podobně, jako je tomu s probiotiky u lidí.

Studiemi bylo zjištěno, že kočky a psi, kteří přijímali zvýšenou dávku probiotik, vykazovali výrazné zlepšení zdravotního stavu. Pokusným skupinám byly odebírány a testovány vzorky stolice a výsledky byly velice zajímavé.

Před záměrným podáváním probiotik vykazovali všichni testovaní jedinci relativně vysokou přítomnost patogenních bakterií. Tyto jsou nebzpečné zejména proto, že do těla uvolňují jedovaté toxiny. Čím více bakterií tím více toxinů, které tělo oslabují. Pak už stačí málo a může dojít k infekčnímu nebo virovému onemocnění, kterému by se jinak imunitní systém zvířete bez problémů ubránil.

Jakmile byl u zvířat zvýšen příjem probiotik (konkrétně se jedná o bakterii Lactobacillus  acidophilus), hladina patogenních bakterií klesla na minimum. Byly nahrazeny prospěšnýmiLactobacily a tím následně klesla i hladina toxinů a dalších špatných látek.

Bohužel, studie také zjistily, že jakmile se s podáváním probiotik přestane, střevní mikroflóra se postupně navrátí do původního, naprosto nevhodného stavu. Počet Lactobacilů se sníží a opět naroste počet patogenních mikrooganismů.  I přesto je u zvířat, kterým byla někdy probiotika podávána,  vyšší hladina zdravých bakterií, než u těch, kterým tyto nebyly podány nikdy.

Studie ale nezohledňovaly pouze stav trávící soustavy, ale organismy psů a koček jako celky. Vědci tedy došli i k dalším zajímavým zjištěním. Zvýšená míra podávání probiotik má totiž vliv také na krevní obraz, imunitu a psychický stav. Jejich vliv je tedy mnohem větší, než se lidé všeobecně domnívají.

Ze všech výše uvedených důvodů lze občasné přidání probiotik do stravy Vašich mazlíčků jedině doporučit. Zejména, pokud zvířátko v poslední době prodělalo průjmové onemocnění, nebo se zotavuje z nějaké jiné nemilé choroby. Zde je jen vhodné zmínit, že podávání jakéhokoliv, byť sebeléčivějšího, přípravku je vždy vhodné konzultovat s veterinářem.

Probiotika je vhodné také nasadit, pokud jsou naši čtyřnozí miláčci z jakéhokoliv důvodu ve stresu – například během stěhování, když prochází životní změnou (např. kastrace, úmrtí druha) nebo když musí čelit nepříznivým vlivům prostředí – náhlá změna počasí (zvláště na podzim dochází často k prudkým ochlazením), stěhování z bytu na zahradu a podobně.

Závěrem lze shrnout, že probiotika jsou vhodná pro nemocná zvířata úplně stejně, jako pro ta zdravá. U nemocných pomáhají v jejich uzdravení, u těch druhých jsou neocenitelným pomocníkem v prevenci řady chorob a neduhů.

Zdroje:

Fuller R., G. R. Gibson: Modification of the intestinal microflora using probitocis, Gastroentology 1997
Baillon M.-L-, Z. V. Marshall-Johnes,  R.F. Butterwick: Lactobacillus acidophilus promotes beneficial gastrointestinal and sytemic effects in helathy cats and dogs, Journal of Veterinary Internal Medicine, 2003

Autor: David Navara

Zdroj: http://www.mazlickoviny.cz/clanek/maji-probiotika-pozitivni-vliv-na-zdravi-psu-a-kocek

shutterstock_195916712

Péče o starší psy

shutterstock_195916712

Za starší bývají psi obvykle považováni v době, kdy dosáhnou poloviny očekávané délky života. Je zřejmé, že ke starému psu se musíme chovat s ohledem na jeho věk. Je nezbytné věnovat mu velkou pozornost a péči jak po fyzické tak i psychické stránce. Psi, jako právoplatní členové naší domácnosti, nám projevují svou oddanost a lásku bez ohledu na věk, proto bychom jim měli na oplátku poskytnout kvalitní výživu, pozornost a péči.

 

Stárnutí

Je jasné, že psi stárnou rychleji než lidé, ale všeobecně vžitá představa, že jeden rok psího života se rovná sedmi rokům lidským, není pravdivá. Podle mezinárodní kynologické federace (FCI) začíná stáří okolo osmého roku věku psa. Nutné je však podotknout, že hranice stáří je pro každé plemeno odlišná. Psi velkých plemen (bernský salašnický pes, německá doga) mají ve věku osmi let velkou část svého života již za sebou, oproti tomu malá plemena (jezevčík, jorkšírský teriér) se bez problémů dožívají 10-15 let. Výjimkou nejsou ani sedmnáctiletí psí důchodci. Nejdelšího věku se zpravidla dožívají kříženci menšího vzrůstu. Světový rekord v dlouhověkosti údajně drží pes Bluey z Austrálie, který se dožil 29 let.

 

Jak poznat věk psa

Věk psa lze určovat pomocí zubů, na špičácích lze například pozorovat obrušování. Tato metoda je ale poměrně složitá a zmýlit se může i zkušený odborník. S přesností lze určovat věk podle zubů pouze u mladých psů. Přibližný věk psa se určuje také pomocí srsti. Srst kolem čumáku, očí nebo na špičce ocasu postupně šedne. U plemen s hodně světlou nebo naopak hodně barevnou srstí je tato metoda nespolehlivá. Dalším způsobem je určení věku podle očí. Na očích lze rozeznat pomalu prohlubující se zákal čočky. S přibývajícím věkem se u psa vytváří zvláštní reakce čočky na jasné osvětlení. Oko ozářené jasným světlem se u dospělých psů jasně třpytí. U starších psů ve věku kolem 10ti let vzniká tzv. šedý zákal, který naopak brání průchodu světla čočkou. To pochopitelně vede ke zhoršování zraku. Horší zrak nicméně pro psy nepředstavuje zásadní handicap, protože umí skvěle využívat další smysl – čich. Necháme-li psa v prostředí, na které byl zvyklý, tzn., že nebudeme doma přestavovat nábytek nebo se stěhovat, může nadále žít spokojeně.

 

Stárnutí a tělesné funkce

Stárnutí s sebou přináší určité změny. Jedním z všeobecných příznaků stárnutí, kterého si můžeme všimnout, je postupné snižování jednotlivých tělesných funkcí. Snižují se dýchací a oběhové funkce. Imunitní systém už také nepracuje jako dříve a častěji se u psa vyskytují nejrůznější infekce. Snižuje se také regenerační schopnost, hojení ran je delší a doba potřebná k zotavení po prodělané nemoci je delší. Starší psi mají sklon k obezitě, degenerativnímu onemocnění kloubů, onemocnění srdce, ledvin a k metabolickým poruchám. Z těla starého psa se vytrácí zhruba 10 % vody a místo ní se vytváří tuk a ubývá také svalstvo. Snižuje se funkce jater a žlučníku. Stáří se projevuje i na funkci ledvin, selhání ledvin je jednou z nejčastějších příčin úhynu staršího psa. Při chronickém selhání ledvin se poruchy projevují pomočováním. Pes například během noci není schopen zadržet moč do ranního venčení. Pomočování může být samovolné, aniž by si toho byl pes vědom. Starší pes začíná mít také pomalejší reakce, menší zápal do hry, rychleji se vyčerpá a také více spí. Stárnutí se také může projevovat ztrátou orientace. Jak pes stárne, může se u něj začít projevovat nedoslýchavost. Nedoslýchavost nebo úplná hluchota se častěji vyskytují u zvířat starších deseti let. Důležité je také upozornit na zvýšený výskyt nádorového bujení u psích seniorů. Pokrok ve veterinární léčbě ale umožňuje léčit celou řadu různých onemocnění, se kterými se u starších psů setkáváme. Například dříve se nádor u psa odstraňoval pouze chirurgicky, ale nyní veterinář může psovi rovněž předepsat léčbu pomocí chemoterapie nebo radioterapie.

 

Fyzická aktivita

Ke starému psovi se musíme chovat s ohledem na jeho věk. Jedno ze základních pravidel je psa nepřetěžovat. Neúnavné aportování míčku, dlouhé túry, běh u kola a další aktivity, které byly běžné za mlada, už stárnoucí tělo nezvládá. S přibývajícím věkem se snižuje pohybová aktivita, a proto jsou ideální krátké a časté procházky. Kosterní svaly budou častěji v pohybu a sníží se zátěž a opotřebování kloubů. Pokud máme pocit, že psa něco při pohybu bolí, vyhledáme odbornou pomoc veterináře. Může se jednat například o artrózu, která se běžně vyskytuje u starších psů. S přibývajícím věkem psa dochází k opotřebení kloubů. Vhodná fyzická aktivita, která procvičuje svaly a zároveň nezatěžuje klouby, je plavání. Podávání vhodných doplňků stravy pomůže částečně obnovit tvorbu kloubního mazu, který vytváří na kloubech jemnou kluzkou vrstvu a tím pomáhá psovi v bezbolestném pohybu. Kloubní výživu je ovšem nutné podávat dlouhodobě. U velkých a těžkých plemen, která na problémy s klouby trpí, je vhodné podávat kloubní výživu preventivně již od mladého věku.

 

Odpočinek a hry

Starší psi také častěji polehávají, je dobré jim proto zajistit měkké místo k odpočinku, kde budou mít svůj klid. Jestliže často lehávají na místech s tvrdým podkladem, mohou mít následně otlaky. Pokud máme v domácnosti zároveň i malé děti, dbáme na to, aby psa při spánku nerušily. Pro psího důchodce můžeme vymyslet nové hry, při kterých bude muset přemýšlet a nebudou fyzicky náročné. Výborná činnost je například hledání skrytého předmětu.

 

Péče o zuby

Onemocnění zubů může psa postihnout v kterémkoli věku, ale častěji se vyskytuje u psů starších. V případě, že se na zubech hromadí zubní kámen, který nebyl dlouhodobě odstraněn, dochází k zánětu dásní a zuby se mohou začít viklat. Záněty dásní jsou také snadným místem pro průnik infekcí do organismu. Pes může trpět silnými bolestmi zubů a tím pádem i příjem potravy pro něj bude bolestivý. Zubní kámen je také jednou z příčin zápachu z dutiny ústní. Proto bychom měli svému psímu miláčkovi pravidelně kontrolovat zuby a v případě potřeby nechat odstranit zubní kámen u veterináře. Prevencí nadměrného usazování zubního kamene je pravidelné čištění zubů (alespoň 2x týdně). K čištění se nejlépe hodní zubní kartáček. K pročištění zubů také slouží různé žvýkací kostičky. Přirozenou prevencí akumulace zubního kamene na zubech je suchá potrava (např. granule speciálně vyvinuté pro prevenci vzniku zubního kamene). Zubní kámen se ve větší míře usazuje u malých a středních plemen, u trpasličích plemen to bývá běžně již během prvního roku života.

 

Krmivo

Chceme-li, aby byl pes zdravý a fit i ve starším věku, měli bychom mu podávat vhodné, kvalitní krmivo. Strava starších psů musí být snadno stravitelná a měla by obsahovat větší podíl vlákniny, energetická hodnota by se měla naopak snížit. Starší psi jsou méně aktivní, takže potřeba energie klesá, ale nároky na kvalitu živin, vitamínů a minerálů stoupají. Stárnoucí pes potřebuje kvalitní, vyvážené, udržovací krmivo bohaté na vitamíny, rybí olej, antioxidanty, kvalitní proteiny a také zdroj vlákniny. Těmto požadavkům jsou přizpůsobena komerčně vyráběná krmiva určená pro psí seniory. Při výběru krmiva je vhodné poradit se s veterinářem, který zná zdravotní stav vašeho psího miláčka. Při nesprávné výživě může docházet k zácpám nebo průjmům. Při potížích se doporučuje velikost krmné dávky omezit a krmivo podávat v menších dávkách v kratších intervalech. To napomáhá lepšímu trávení. Pes může s přibývajícím věkem začít ztrácet zuby nebo je může mít obroušené na krátké pahýly. V tomto případě je potřeba psa krmit kašovitou stravou v menších dávkách a častěji

 

 

Nadváha

Velmi důležité je, aby si starší psi udržovali správnou váhu. Psi s nadváhou jsou mnohem náchylnější k onemocnění srdce, kloubů, diabetu, atd. Zvláště u starších psů je nadváha rizikovým faktorem. Příčina nadváhy je prostá, pes dostává více kalorií, než může spálit. Nízký příjem tuku je u zdravých starších psů prevencí obezity. Dobrým a komplexním řešením v boji proti obezitě je kombinace adekvátní tělesné zátěže a redukční diety podpořené podáváním přípravků obsahující

L-Carnitin. Krmivo by mělo mít snížený obsah tuku a zvýšený obsahem vlákniny a proteinů. Pozor bychom si měli dát i na odměny ve formě pamlsků. Pamlsky jsou často jen zdrojem „prázdných kalorií“, a proto bychom je u psů trpících nadváhou měli omezit. Někdy jako odměna postačí oblíbená hračka nebo láskyplné pohlazení. Velmi staří psi mohou mít naopak sklony k hubnutí až k vyhublosti. Pro tyto psy je vhodný zvýšený obsah tuku v krmivu, který zvyšuje příjem energie a zlepšuje chutnost.

 

Kdy začít s krmivem pro seniory

Rozdíl udávaného věku, od kdy se doporučuje začít krmit psa krmivem určeným pro starší psy, je daný především velikostí plemene. Jak již bylo řečeno, malá plemena psů se dožívají v průměru vyššího věku, a proto také jejich seniorské období začíná o něco později. Podávání krmiva pro seniory se u malých plemen doporučuje zhruba od 7 až 8 let věku, v závislosti na kondici psa. U středních plemen s hmotností přibližně do 25kg od 7 let a u velkých plemen nad 25kg hmotnosti zhruba od 6 let věku. U obřích plemen vážících přes 40kg se doporučuje podávat krmivo pro seniory již zhruba od 5 let věku.

 

Závěrem

Součástí péče o starého psa jsou i preventivní veterinární prohlídky. Jako majitelé psího seniora bychom si měli všímat jeho chování, příjmu vody a potravy, vylučování, pohyblivosti, zájmu o okolí atd. A při obtížích či odchylkách od běžného chování konzultovat vše s veterinářem. Je to často to nejmenší, co můžeme pro svého psa udělat. Pokud se nemoc podchytí včas, je pravděpodobnost úspěšného vyléčení výrazně vyšší.

 

 

Renata Hofmann www.konepsikocky.cz

Zdroj: http://www.muj-pes.cz/pece/pece-o-starsi-psy-430.html

probiotika

Probiotika a prebiotika: pro lepší trávení

Probiotika a prebiotika – dva pojmy, které bývají zaměňovány a jejichž význam bývá často zdůrazňován, ale málokdy vysvětlen. Přitom jejich role při trávení psů je i u psů velmi důležitá.

Bývají obsažena v kompletních granulových krmných směsích pro psy i v krmivech doplňkových a mají podobný účel použití, napomáhají hladkému průběhu trávení. Přestože jde o látky zcela jiné podstaty i účinku v zažívacím ústrojí psa. Rozdíl jednoho písmene v jejich názvech je zdánlivě nepatný, ale zásadní.

Probiotika a jejich význam

Probiotika jsou obecně známa lépe. Přípravky k nim náležející obsahují vždy jako účinnou složku určité množství kulturních bakterií kmene, který nemutuje (jeho genetická výbava nepodléhá náhlým změnám vlivem podmínek prostředí, a proto se nikdy nemůže zvrhnout v patogena). Princip účinku je prostý. Bakterie se rychle množí a obsadí střevní sliznici niku skýtající vhodné životní podmínky. Zamezí tím přemnožení případných patogenních mikroorganismů včetně mutujících, v zažívacím traktu psa běžně vegetujících (do jeho střevní mikroflóry náležících) druhů, které za určité situace mohou přerůstat a být příčinou zažívacích obtíží a jimi podmíněného střevního dyskomfortu projevujícího se hlasitým kručením v břiše (borborygmy), flatulencí (plynatostí), v krajním případě průjmem a jinými potížemi.

Vhodná až nezbytná jsou probiotika vždy po terapii antibiotiky (zejména trvala-li déle či byly k ní použity velmi účinné přípravky), které kromě patogenů tlumí v rámci svého spektra účinnosti i přirozenou mikrobiální osádku střeva, případně i jinými léčivy s podobnými nežádoucími účinky. Na trhu je k dispozici množství krmiv a přípravků s probiotickým působením, z nichž je možné podle aktuálních okolností (zejména stavu pacienta) zvolit s ohledem na složení ten nejvhodnější. Složku, která by v účinném probiotika pro psy nikdy neměla chybět, je bakterie druhu Enteroccus faecium, která spolupomáhá nastolit poměr vyhovující fyziologické mikrobiální výbavě trávicího traktu šelmy.

Prebiotika (nejen) na plynatost

M0ně známá bývají mezi veřejností prebiotika. Jejich účinnou složkou nejsou kulturní kmeny bakterií, ale obtížně stravitelně až nestravitelné oligosacharidy (glycidy, jejichž molekulu tvoří menší počet jednoduchých cukrů, např. glukózy nebo fruktózy), které jsou ve stravě psa substrátem pro bakterie, jež je zkvašují. Musí ovšem jít o oligosacharidy nezpůsobující nadýmání (flatulaci, plynatot). Takové by totiž byly paradoxně příčinou trávicích problémů, jako např. ty, které jsou obsaženy v luštěninách (hrachu, čočce, fazolích) a sóji, potravních zdrojích pro psa při délce jeho trávicího traktu, enzymatické a mikrobiální výbavě prakticky nestravitelných. Za ideální prebiotikum pro psy je považován oligosacharid inulin (mylně někdy uváděn jako polysacharid). Sestává ze 2 až 65 molekul fruktózy (ovocné cukry) a několika molekul glukózy (hroznového cukru). Je hojně zastoupen především v kořenu čekanky obecné (Cichorium intybus), v hlízách topinamburů (Helianthus tuberosus), v česneku, pórku a cibuli (nutno ovšem pamatovat, že tři posledně jmenované zdroje smějí být v doma připravené potravě psa zastoupeny pouze v přísně limitovaném množství, jinak mohou působit až toxicky- být příčinou otravy). V potravinářském i krmivářském průmyslu se používají také syntetické (chemicky vyrobené) deriváty (odvozeniny) inulinu, probiotické oligosacharidy, a to oligomerací sacharózy (řepného cukru) nebo laktózy (mléčného cukru) či chemickou úpravou škrobu. Účinek je podobný jako u inulinu, původ ovšem odlišný. Syslem aplikace přírodních a syntetických prebiotik je vždy usnadnění trávení, resp. prevence jeho poruch projevujících se nadměrnou plynatostí, borborygmy (hlasitým kručením), občasným průjmem atd.

Sacharidy ve výživě psů.

Na rozdíl od proteinů (bílkovin) a tuků (lipidů) se obsah sacharidů (glycidů), třetí ze základních živin, u krmiv pro psy většinou neudává. Vychází se ze staršího, dnes již překonaného názoru, že pro psy jako šelmy nemají z hlediska výživy valný význam. Bez ohledu na to, že i pro ně jsou jednoduché cukry (monosacharidy, zejména glukóza) rychle využitelným zdrojem energie, i cukry složitější chemické struktury především (oligosacharidy a polysacharidy), třeba nestravitelné, plní jejich zažívacím traktu důležité funkce. Z oligosacharidů to jsou kromě inulinu mannanoligosacharidy (MOS) získávané z buněčných blan kvasinek druhu Saccharomyces cerevisiae. Zdrojem polysacharidů (škrobu) bývají především brambory a tzv. sladké brambory (bataty), obojí povazované v poslední době výživáři při patřičné technologii přípravy za lehce stravitelný a dobře využitelný zdroj energie ro vašeho psa. Obsah oligosacharidů a polysacharidů je pan na obalu krmiva deklarován v procentech jako NFE (Nitrogen-free Extract, tj. dusík- prvek typický pro bílkoviny- neobsahující podíl živin).

Text Ivan Stuchlý

 

zajimav01

Zajímavosti ze světa psů

zajimav01

Zdají se psům sny?
Je velmi pravděpodobné, že ano, protože někdy ze spaní kňučí, vrčí nebo škubou tlapami, jako když běží. Nevíme jistě, jestli se jim zdají sny složené z obrazů a zvuků, jako lidem, ale podle toho, jak se ve spánku pohybují je zřejmé, že se jim někdy zdá něco pěkného a jindy mají noční můry.

Proč psi zívají?
Lidé i psi zívají ze stresu, z nudy nebo z pocitu úlevy. Zíváním se uvolňují svaly, ale zároveň to umožňuje vdechnout více kyslíku, takže je tělo připravené rychleji reagovat. Zívání je dokonce nakažlivé. Možná se vám bude chtít zívat už je proto, že o něm čtete. I pejsci se mohou zíváním nakazit jeden od druhého nebo i od člověka.

Vidí pes různé barvy?
Jelikož se psů nemůžeme zeptat, víme to jen podle nepřímých důkazů. S jistotou víme, že psí oko má odlišnou stavbu od toho lidského a nepodobá se mu ani počtem buněk, které nám pomáhají rozlišovat barvy. Z výzkumů vyplývá, že svět psíma očima určitě není černobílý, ale je velmi pravděpodobné, že červenou a zelenou psi nevnímají tak jako my, ale rozlišují určité barvy a odstíny. Na rozdíl od lidí ale vidí velmi dobře i za šera nebo i za tmy. Vidí obrysy předmětů kolem sebe, jako by zářily. Také dovedou lépe rozpoznat pohyb a velmi rychlé blikání světla. To by mohlo znamenat, že místo filmu v televizi vidí jen rychle se střídající obrázky.

Jak starý byl nejdéle žijící pes?
Podle oficiálních záznamů se nejstarší pes na světe dožil 29 let a byl to australský ovčácký pes.

Který pes neštěká?
Neštěká pes plemene basenži, němý ale rozhodně není, místo štěkání vydává zvuky podobné jódlování.

Proč se psi točí kolem do kola, než si lehne?
Předpokládá se, že je to určitý způsob „hnízdění“. V přírodě by si pes vyšlapal kolečko do listí, mechu nebo trávy. Doma mají naši pejsci sice pohodlné pelíšky, ale instinkt je instinkt.

Proč mají psi tak velké zuby?
Psi jsou všežravci. Ve volné přírodě by si museli potravu obstarávat sami. Museli by si jí vystopovat, uštvat a zbít. Proto mají dlouhé přední špičáky, které jsou zahnuté dozadu, aby mohly posloužit k zadržení a trhání masa. Stoličky slouží k žvýkání potravy a drcení kostí. Psí zuby jsou velmi účinné zbraně, které mají vždy při sobě. Při dobré výchově se ale naučí jak je používat, aby nikomu neublížila.

Proč nás chtějí psi olizovat?
Olizování je mezi psi projevem náklonnosti. Maminka olizuje štěňátka, aby měla čistý kožíšek, štěňátka zase olizováním naznačují mamince, že mají hlad. Olizování je pro psy spojeno s pocitem lásky a bezpečí. Někdy i dospělí psi olizují svého páníčka, aby mu dali najevo, že ho mají rádi. Olizování je ale také zdrojem informací, protože chuť pomáhá psům upřesnit informace, které získávají čichem. Některá plemena jsou k olizování více nakloněna než jiná. Například zlatý retrívr olizuje každého, na koho narazí.

Proč na nás pes vrčí, když si hrajeme?
Vrčení má mnoho důvodů, psi tenhle zvuk vydávají, když se bojí nebo jako výstrahu, že se máme bát my. Při hře psi ale někdy vrčí, protože napodobují skutečný zápas, podobně, jako když si děti hrají velmi opravdově „na něco“. Nejčastěji pes vrčí, když se s ním přetahujeme, protože to je skutečné měření sil. Pokud pes vrčí, ale je uvolněný a přátelský, není se čeho bát. Pokud by ale cenil zuby a byl by strnulý, tak se hrou okamžitě přestaňme.

Proč se psi míjí obloukem?
Obcházení se obloukem (pokud nejdou psi na vodítku) je u psů forma zdvořilého pozdravu, kdy mají možnost jeden druhého v klidu očichat. Pokud jsou proti sobě přímo čelem, často je to spíše předmětem hrozby nebo hrozícího útoku.

Zdroj: www.psi-kocky.cz

http://www.utulek-trebic.cz/index.php/o-nas/lanky/113-zajimavosti-ze-svta-ps

vicepsu

Je problém mít více psů?

vicepsu
Na tuto otázku není zase až tak jednoduchá odpověď. Vše záleží na temperamentu psů, pohlaví a výchově.
Je jednoduší mít více fen než více psů. Psi jsou často v době dospívání konfliktní. V Případě, že chcete mít psa i fenu, tak musíte vyřešit hárání u feny pokud nechcete mít štěňata. To můžete vyřešit buď injekcemi proti hárání nebo kastrací.

Pokud chcete mít více psů (i fen), tak byste měli již mít předchozí zkušenosti s výcvikem alespoň jednoho psa. Pokud vás neposlouchá jeden pes, těžko vás bude poslouchat více psů a uklidňovat se tím, že to bude lepší je špatný….bude to ještě horší:)

Někdo říká, že pokud je více psů a nebo fen, tak že se perou. To se samozřejmě může stát, ale pokud dáte svým psům jasný pravidla, co si můžou mezi sebou dovolit, tak vše bude v pořádku.

U nás doma máme 3 feny od 8 let do 1 roku. Teď naše nejmladší fena (border teriér) zkouší, co si může k starším fenám dovolit. Většinou to necháváme na nich ať si udělají mezi sebou pořádek, ale občas musíme zakročit aby si ta malá moc nevyskakovala. Oni sami si stanovili svoji vlastní hierarchii. Věřte, že sami vědí, jestli na to mají být vůdčí nebo ne. Zatím musím říct, že spolu vychází moc dobře.

Kdo by si neměl pořizovat více psů?
1) ten kdo nemá s výcvikem psů zkušenosti
2) nepořizujte si více psů, pokud se jim nechcete věnovat (s více psy je daleko komplikovanější cestování než s jedním psem)
3) určitě by si neměl víc psů pořizovat ten, kdo nezvládá ani jedno psa

Nevýhoda více psů
1) konzumace většího množství žrádla (Záleží na velikosti plemene. U malých psů se to ani nepozná)
2) když máte víc psů, tak jste u veterináře skoro jako doma (ať už je to kvůli očkování a nebo nemoci psů).
3) platíte více poplatků za psy

Výhody více psů
1) nikdy se nenudíte
2) často si vyhrají sami
3) když jsou sami doma, tak jim není tolik smutno jako kdyby tam byl jen jeden

Každopádně pořídit si více psů by měl pouze ten, kdo má se psy zkušenosti a má ke psům velmi kladný vztah a myslí to s nimi vážně. Přeci jen to není záležitost na pár let.

Zdroj: http://dogslife.cz/psi-clanky/je-problem-mit-vice-psu

artur4

Oddanost psa Arthura obměkčí i ty největší cyniky

Pokud si Hollywood nevybere v nejbližší době tento příběh jako předlohu nějakého pořádného dojáku, tak to s ním jde z kopce. Švédský tým se účastnil extrémního závodu přes Andy a Amazonský prales, když na svém putování potkal nového přítele. Čtyřnohého.

artur1

Pes Arthur si našel nové přátele a odmítal se od nich hnout. Jeho oddanost nakonec přinesla své ovoce, mohl s nimi odletět do Evropy.

FOTO: Team Peak Performance

úterý 25. listopadu 2014, 14:07 – Quito/Stockholm

Vyčerpaní, pokrytí bahnem a neskutečně hladoví – to byly základní rysy švédských sportovců, kteří měli za sebou jednu z etap extrémního závodu vedoucího srdcem ekvádorského deštného pralesa. Seděli a otevírali své jídlo v konzervách, když si jeden z členů týmu, unavený Mikael Lindnord, všiml, že je koutkem oka sleduje zanedbaný a utrápeně působící toulavý pes.

Před sebou měli milovníci dobrodružství nebezpečné 30kilometrové putování pralesem, ale našli v sobě trochu soucitu a psovi dali velkou masovou kuličku. Nijak nad tím už více nepřemýšleli, najedli se, a když vstali, aby vyrazili na cestu, pes vstal s nimi. Když vyšli, pes je následoval. A už nepřestal.

artur2

V hlubokém bahně musel tým Arthurovi několikrát pomáhat.

FOTO: Team Peak Performance

Skupinu čekaly dvě finálové pasáže závodu. Nikoho by však nenapadlo, že by snad bylo možné je absolvovat společně se psem. Netrvalo dlouho a pes dostal jméno – Arthur. A tým měl z nového parťáka radost – pomáhal mu do strmých kopců a tahal ho z hlubokého bahna, do kterého přece jen zapadal ještě více než zbylí členové týmu. A když nadešla chvíle, kdy se měl tým nového člena kvůli jeho bezpečnosti zbavit, tak prostě odmítl.

Nové přátele neopustil 

„Arthur následoval náš tým až ke kajakům. Když mu došlo, že plánujeme vyrazit na moře, tak silně zneklidněl. Najednou byl extrémně vystresovaný. Organizátoři doporučili nebrat jej na poslední etapu a my jsme je chtěli poslechnout kvůli jeho vlastnímu bezpečí – pes v kajaku se nezdál jako dobrý nápad,” popisoval jeden z členů týmu pro švédská média.

Mike, Simon, Staffan a Karen položili své kajaky na vodu a vyrazili na bezmála 60kilometrovou trasu podél pobřeží. To bylo však na Arthurovy nervy moc. Nevydržel na břehu sledovat, jak mu odplouvají přátelé, a bezmyšlenkovitě skočil do vody, začal plavat a tým následoval.

artur3

Arthur se měl od týmu oddělit při jízdě na kajacích. Jenže Arthur by radši položil život, než aby o svou novou smečku přišel.

FOTO: Team Peak Performance

A to bylo pro změnu zase moc pro Mikaela, který mu dal najíst, když ho poprvé zahlédli. Pomohl trápícímu se psovi do kajaku a vydal se s ním na nebezpečné putování. Za své gesto si vysloužil obrovské ovace od všech, kteří sledovali vyplutí týmu na pobřeží.

Čekání na e-mail 

Nakonec celá pětice dorazila úspěšně do cíle. Velká námaha si však na Arthurovi vybrala svou daň a vypadal ještě hůře, než když jej potkali poprvé. Švédové neváhali a rozhodli se jej vzít k veterináři a zaplatit za jeho ošetření.

V této chvíli už Mikael Lindnord přemýšlel o tom, že by si Arthura rád nechal, aby nežil dál na ulici. Požádal švédský zemědělský úřad o povolení pro transport psa do Evropy. To nakonec skutečně přišlo, a tým tak odlétal po několika dnech bohatší o jednoho člena. Toho teď však ještě čeká čtyřměsíční karanténa, než bude moci být se svým novým pánem.

artur4

Pes Arthur po příletu do Švédska

FOTO: Krister Göransson/Team Peak Performance

„Skoro jsem se u počítače rozbrečel, když jsem obdržel kladné rozhodnutí od zemědělského úřadu. Teď ho čekají čtyři měsíce v karanténě, ale budeme za ním v mezidobí snažit jezdit tak často, jak to bude jen možné. Už se na něj neskutečně těším. Přiletěl jsem do Ekvádoru, abych vyhrál světový šampionát, a místo toho jsem našel nového přítele,” dodal dojatý muž.

jky, Novinky

 

http://www.novinky.cz/koktejl/354431-oddanost-psa-arthura-obmekci-i-ty-nejvetsi-cyniky.html